|
|
Do všech koutů Jedle - 2. dílErgoterapie Pokaždé, když provázím nějakou exkurzi po Jedli, jednou z nejoblíbenějších zastávek je ergoterapie. Líbí se tu mně i návštěvníkům. Několik místností plných barev a pomůcek, které si všichni se zájmem zkouší. Navíc v milé společnosti sedmi sympatických mladých paní a slečen. Ty to tu mají na starost a všechno ochotně předvedou i vysvětlí. | Pokud nejsou návštěvníci přímo z oboru, vysvětlování začíná už u samotného pojmu ergoterapie. Ani odborníci nemají vždy při vymezování tohoto pojmu zcela jasno. V angličtině používané occupation therapy se obvykle do češtiny překládá jako léčba prací. To je však zavádějící označení. Vyvolává pocit, že ergoterapie je nějaká dílna tvořivosti, kde ruční práce napomáhají uzdravení. Takovéto pojetí je rozhodně zastaralé, i když se s ním stále můžete setkat třeba v některých lázních či jiných podobných zařízeních. Nejmodernější pojetí ergoterapie znamená přípravu na samostatný a nezávislý život. Hledají se nejvhodnější pomůcky a postupy, které klientovi umožní využít maximálně svých schopností k co největší soběstačnosti. Zároveň dochází k nácviku jejich využívání. A právě tohle pojetí ergoterapie razíme my v Jedli. |  |
Naše ergoterapeutky přitom úzce spolupracují s fyzioterapií, školou, výchovou, speciálně-pedagogickým centrem, logopedií i rodinou klienta. Když se hledá funkční řešení, musí toho o každém dítěti vědět co nejvíc, aby pomoc byla efektivní. Zároveň všichni výše jmenovaní musí ergoterapeutkám v jejich práci vycházet vstříc. Pokud se někoho snaží naučit samostatnosti, nepovede se to jen za dveřmi ergoterapie. Naopak, vše se musí aplikovat v každodenní praxi. Těžko se někdo naučí svlékat svetr, když to za něj udělá učitel, vychovatel i rodič. Stejně tak pomůcky se musí používat dopoledne ve škole, odpoledne při zábavě i večer doma. Ergoterapeutky to všem kladou na srdce, ale bohužel často jejich snahy nevědomky hatíme. Když se spěchá, nikdo nemá přece čas čekat, než se ten loudal oblékne nebo připraví na vyučovací hodinu. Tak to uděláme za něj.Pokud byste u nás ergoterapii hledali, tak musíte vyrazit do prvního patra „rehapavilonu“ Na Topolce. Tady jsou jí k dispozici tři místnosti, cvičná kuchyň, cvičná toaleta s koupelnou, celý cvičný byt, místnost pro elektronické pomůcky (zejména ovládání počítačů a telefony), místnost pro bazální stimulaci a cvičný obchůdek – pozor, nezaměňovat s obchůdkem na Vyšehradě! Tohle je takový malý „jako obchod“ pro nácvik nakupování. K tomu všemu si ještě na ergoterpaii dokáží vyrábět vlastní dlahy na míru a pro potřebu klienta. |  |
Cvičný byt ve 2. patře „rehapavilonu“ slouží pro studenty Jedle starší 18 let. Na tři týdny v něm mohou s určitým dohledem, či lépe řečeno supervizí, dělat první velké kroky k samostatnosti. Pokud potřebují asistenci, musejí si ji sami obstarat. Například přes. o. s. Asistence. Vyjmenovat všechna hejblátka, udělátka a vychytávky, které na ergoterapii můžete potkat, není snadné. Najdete tu zahnuté lžičky, speciální tužky, různé podavače, navlékač ponožek, upravené kuchyňské nástroje, madla do koupelny, posuvné stoly, hračky pro učení oblékání, dřevěné kostky i obyčejné kamínky na přebírání. A spoustu dalších věcí, které hýří barvami a nezvyklými tvary. Pobaví i už poněkud obstarožní panel s vypínači, klikami, kohoutky, sluchátky a vytáčecím ciferníkem telefonu. Nejmladší děti ani už nevědí, jak se používá, takže do dírek jen strkají prsty a snaží se číslo vymačkat. Třeba si u toho uvědomí, proč se vlastně stále používá sousloví – vytočit číslo. Naopak jako ve sci-fi z budoucnosti si připadáte při setkání s ovládáním počítače očima nebo hlasem.  | Kdo vlastně na ergoterapii dochází? Ze základná školy skoro všichni. První stupeň a SP třídy to přitom mají povinné. Druhý stupeň a středoškoláci už mají možnost volby, ale všechny „ergošky“ se je snaží motivovat a vysvětlit jim, že je v jejich zájmu pokračovat. Ačkoliv si někdo může myslet opak, nikdo nevymyslí sám všechny možnosti, které mu mohou usnadnit život. Složitý postup dokáže ulehčit jednoduchá pomůcka, kterou už někdo dávno vynalezl. Proč si tedy nenechat poradit? |
Ostatně konzultační činnost je jednou z náplní našeho „erga“. V úzkém sepjetí s fyzioterapií zde třeba pomáhají naším klientům s výběrem vhodného vozíku či dalších ortopedických pomůcek. Především se však věnují již zmíněnému nácviku činností, které se dělí na čtyři hlavní oblasti – kognitivní (poznávací), jemná motorika (např. práce s prsty), hrubá motorika (přesuny) a tzv. ADL neboli Activities of Daily Living (aktivity denního života). Sem patří hygiena, nákupy, zacházen s penězi, orientace, vaření atd. V ideálním případě jde vlastně o hru, při které se dítě naučí užitečné věci. Pro starší může být hlavní motivací touha po samostatnosti. Bez chtění a vůle to prostě nejde. Zajímavé je, a na to jsem se zapomněl kolegyň z „erga“ zeptat, že neznám jediného ergoterapeuta. Možná někde nějaký existuje, ale my tuhle raritu v Jedli nemáme. I bez ní však máme skvělou ergoterapii! Autor: Radek Musílek
Mediální koordinátor a učitel
poslední aktualizace 07.12.2010 
|
O nás
Aktuality z Jedle
Naše služby
Bezbariérové školy JÚŠ